Míla Bugtcher
Představu dvou kundiček sešitých dohromady jsem měl v hlavě od počátku tohoto projektu. Dokonce jsem měl i dvojici, se kterou jsem měl focení domluvené, ale dámy se spolu přestaly stýkat a já plán odložil. Vzhledem k tomu, že v tomto případě dochází nezbytně ke cross-kontaminaci biologickým materiálem, bylo nutné, aby se slečny znaly víc než dobře a abych neohrozil jejich zdraví navzájem. Víc než rok jsem čekal na vhodné Modelky, až si mně našly cestu samy. Dvojice slečen, které ode mě chtěla vypálit srdíčko jako symbol vzájemné lásky a životní změny, se vzhledu mojí pálicí pracovny nelekla, naopak jsem zaregistroval jejich zvýšený zájem o cokoli nezvyklého. Slovo dalo slovo a plán byl na světě.
Organizačně byla tato práce rozhodně nejnáročnější ze všech. Obě dvě jsou pracující matky samoživitelky, žijí dvě hodiny cesty od Prahy a sladit naše diáře nebylo snadné. Měl jsem představu o tom, že je sešiju dohromady a z jejich genitálií vytvaruji tvar srdíčka, což je symbol, který nás všechny svedl dohromady. Při samotné realizaci jsem zjistil, že můj plán byl příliš nereálný a na podobnou záležitost bych potřeboval minimálně gymnastky, lépe však hadí ženy. Sešil jsem je nakonec jednoduchým obtáčeným stehem, který jsem postupně utahoval až do doby, než se jejich velké stydké pysky napnuly a téměř se dotýkaly.
Víc než na komplikovaný design jsem se zaměřoval na vzájemnou komunikaci a prožitek. Během té krátké doby co se známe, jsem holky, jejich životní příběh i vztah k bolesti a sexu, poznal docela dobře. Bál jsem se, abych jim neublížil (jedna z nich je výrazně citlivější než druhá) a bral jsem focení spíš jako předehru k dalším společným zážitkům, které nás v budoucnu čekají. Nevím, jestli to bylo tím, že nás tam bylo o jednoho víc, ale atmosféru focení jsem si opravdu užil, vzájemnou interakci mezi oběma modelkami a mnou lze těžko popsat, stálo by to spíš za nahrávku.
Modelka #14 a Modelka #15
Rozhodly jsme se projektu zúčastnit kvůli pocitu společného sblížení a kvůli posunutí našeho vztahu o kousek dál. Také kvůli našemu sblížení s Mílou. Těšily jsme se na kombinaci intenzivního zážitku se spoluprací na projektu. Focení pro nás bylo přirozené i zábavné a to i díky fotografovi Petru Jedinákovi. Pokud máme zmínit některé nepříjemné pocity, tak Modelka #14 si opravdu zážitek chvílemi protrpěla, ale euforie po dokončení a pocit blaha tyto negativní pocity překonaly. Modelka #15 vnímala spíše pozitivní emoce, po dokončení sešívání a při vzájemném spojení zažívala především euforii a pocit uspokojení.
Kdyby o naší účasti v projektu Hidden Pleasures vědělo naše okolí, jistě by reagovalo opovržlivě, nechápavě, snad i znechuceně.
