Míla Bugtcher
Modelka #10 se bolesti nebojí, proto jsem zvolil špikovací jehlice, které používám rád i při svých playpiercingových hrátkách. Probodnutí špikovací jehlicí vyžaduje značnou fyzickou sílu a je vyčerpávající pro mně i pro Modelku. Byť byla Modelka #10 zpočátku velmi optimistická, v průběhu instalace na ní byla poznat únava a po skončení focení byla ráda, když jsem z ní jehly vyndal. Když jsme po několika týdnech zjistili, že Petrovi se rozbil disk s jejími fotografiemi, nebyla z opakování celého procesu vůbec nadšená. Já jsem naopak možná trochu rád byl. Nikoli proto, že bych jako sadista měl potřebu celou akci zopakovat, ale proto, že jsem nebyl s výsledkem zcela spokojen a přemýšlel jsem, co je špatně. Při druhém focení jsem fotografii doplnil masivním trokarem, který jsem (s trochou síly a lubrikantu) protáhl jejími piercingy v malých stydkých pyscích. Následně jsem pokračoval se špikovacími jehlicemi dle původního plánu.
Modelka #10
Spolupracovat na projektu jsem se rozhodla z několika důvodů – jsem ráda součástí vizuálně zajímavých a krásných věcí, baví mě bolest a taky mám velice blízko k exhibicionismu. Projekt je tedy pro mě jak umění, potěšení pro oko, tak potěšení pro tělo. Na focení jsem se těšila, ale poprvé jsem nebyla úplně v kondici, takže to bylo celkem náročné. Podruhé jsem si to užila víc, takže ačkoliv jsem po zjištění, že fotky musíme nafotit znovu, nebyla dvakrát nadšená, v konečném výsledku jsem byla ráda, protože jak vizuální výsledek tak celkový zážitek byl mnohem lepší.
A jak by na mě koukalo moje okolí? To už mě vidělo na takových fotkách a za takových situací, že už tahle fotka jako taková nemá šanci změnit jejich pohled na mě. Navíc se obklopuji jen lidmi, se kterými jsme na podobné vlně.
