Míla Bugtcher
U Modelky #1 bylo jasné, že využijeme její stávající piercingy. Na její kundičce pracuji už několik let a pro účely focení bylo potřeba pouze pár úprav jejích piercingů. Všechny piercingy jsme museli roztáhnout na 3 milimetry, aby se do nich vešly malé šperky zvané tunely. Piercingové kanálky jsme roztáhli asi 2 týdny před focením. Vše šlo hladce i když některé bylo třeba roztáhnout z 1,6 mm. Piercingy v malých labiích se roztahují snadno a mám zkušenost, že chvíle hraní se závažíčky dokáže divy. To ale v tomto případě ani nebylo třeba. Nošení takového množství tunelů není nic pohodlného. Proto se Modelka #1 opravdu těšila, až bude moci tunely vyndat a vrátit se ke svým oblíbeným kroužkům.
Při aranžování fotky jsme zkoušeli několik variant uzavření kundičky ocelovým lankem, řetízky i zámkem. Nakonec jsme ale zvolili variantu uzavření, kdy jsou malé i velké labie spojeny barbellem procházejícím tunely a přitom zůstává pohodlný prostor pro vniknutí.
Modelka #1
„To tady ještě nebylo.“ To bylo první, co mě napadlo, když jsem se o projektu dozvěděla. Moje chuť účastnit se byla jaksi automatická; vím, co na sobě nosím a ráda to touto decentní formou ukážu. Vím ale, že mnozí mohou „decentnost“ Petrových fotek vidět úplně jinak. Pro mě jsou ale Petrovy fotky umění. Velmi se mi líbí, jsou estetické a jemné. A to, že mám intimní piercing mám, je pro mě nesporně estetická záležitost.
Na focení jsem se opravdu těšila, protože celých 14 dnů před focením jsem nosila tunely, které mi ostrými hranami zpříjemňovaly každou vteřinu mého dne. V počtu 4 x 4 na ani ne 10 centimetů čtverečních to byl velmi velmi intenzivní zážitek.
Kdyby se okolí dozvědělo, že na fotce jsem já, někteří by byli asi překvapení. Já sice svůj piercing do světa nevykřikuji, ale ani ho nezapírám. Takže v důsledku by mi to nijak nevadilo.
Ocenila jsem Petrův maximálně profesionální přístup – rychlost a kreativitu. Objektiv jsem skoro nevnímala, vůbec mě nerušil – jako by tam nebyl. Na Mílovy vtípky, například o ztracených klíčích od zámku nebo zvuk cvakajících kleští v mém rozkroku, jsem za ty roky zvyklá, takže jsem je přivítala jako klasické odlehčení atmosféry. Pro mě bylo focení velice příjemně stráveným časem.
